Odborníci radí, že je potřeba domácího mazlíčka pravidelně koupat, udržovat mu srst v čistotě a používat speciální přípravky na ničení roztočů v srsti. Opravdu je tomu tak? Vážně není třeba se svého mazlíčka vzdát? Zde je několik mýtů o alergii na zvířata:

·         Mám zvíře s krátkou srstí, to přece nemůže vyvolat alergickou reakci – mýtus a absolutní nesmysl. Alergeny se totiž tvoří i v kůži a slinách, proto není délka srsti zaručena jako prevence. Spouštěčem tak může být německá doga i malá načesaná čivava. U těch dlouhosrstých zvířat je navíc riziko, že mohou vyvolat i jiné alergie, protože se v jejich husté srsti drží roztoči.

·         Nemůžu mít papouška, jsem alergický na peří – ani toto není tak čistá pravda. Na testech z alergologie se sice ukáže pozitivní výsledek na peří hus a kachen, ovšem papoušci mají úplně jiný typ než běžní ptáci. Není tedy pravidlem, že reakce na něj bude stejná. V případě, že papouška vlastníte a alergie se objeví, není nutné ho hned dávat pryč. Zkuste ho nejdříve osprchovat od prachu a jeho peří udržovat v čistotě.

·         Pořídím si bezsrsté zvíře, to je jistota – ne vždy tomu tak ale je. Kočka plemene sphynx nebo pes čínský naháč, dokonce i skinny morče nebo bezsrstý potkan, tihle všichni byli vyšlechtěni pro alergiky. Opět jde ale o individuální případy, protože i když se neprokáže reakce na srst jako takovou, stále jsou tu zvířecí sliny a šupinky kůže. To už může být problém.

·         Věnuji do dobrých rukou, mám alergii – pokud se objeví slzení očí, kýchání, vyrážka nebo jiný typ alergie, neznamená to nutně zbavit se všech zvířat, která chováte. Nejprve je dobré dodržovat základní hygienu a péči o srst zvířecích kamarádů. V případě, že to nepomůže a ke všemu se objeví astma nebo potíže s dýcháním, pak už je varianta nového domova asi jediným řešením. Pokud i přes všechny neduhy budete trvat na tom, aby čelen rodiny zůstal, je tedy vytrvat a přenést se přes všechna trápení a minimalizovat alespoň alergeny speciálními přípravky na srst.

·         Mám prostě alergii na srst – ne tak docela. Domněnka, že se jedná opravdu o reakci na srst jako takovou, je mnohdy špatná. Alergeny se v srsti mazlíčků totiž hromadí, ale můžou být také ve výkalech nebo slinách. Největším rizikem jsou drobné šupinky kůže.

Nejsilnější alergie způsobují kočky, a to bez ohledu na délku srsti. Přestože s nimi nemusíte ani přijít do kontaktu, mohou vyvolat reakci na ně, alergeny mohou létat vzduchem i se přenášet na oblečení. Dalšími nejčastějšími problémisty jsou kůň, králík a morče, ke kterým se může připojit alergie na seno. Pak už zbývá jen začít s chovem rybiček nebo plazů, ti jsou totiž bez srsti.